Dneska jsem původně chtěla napsat článek o úplně něčem jiném, o objevených místech, na která přijde řada snad příště, ale stala se mi taková věc, která mi nedá spát. Respektive, donutila mě k zamyšlení a mě by zajímalo, zda to tak máte také. Co se mi stalo? Čtěte dál!

V úterý jsem byla jako už posledních osm týdnů na hodině Super Kruháče. Panovala tam příjemná uvolněná atmosféra, trochu anarchie, ale i tak jsme si dali řádně do těla! Ani nevím, kolik tam bylo stanovišť, ale při přecházení z jednoho na druhé mi trenér řekl, že mě ani nemusí kontrolovat, že všechny cviky zvládám technicky úplně perfektně. V tu chvíli mě tato slova dostala do rozpaků, ale naštěstí už časomíra odpípávala další stanoviště, tak jsem s sebou musela hnout. Po hodině jsem se ale nad tím znovu pozastavila. Já jsem totiž nevěděla, co na to říct. Absolutně mě ta jeho slova dostala, protože vím, že mám techniku naučenou od Jillien, díky, a že se snažím dávat pozor, když cviky ukazuje, abych vše dělala správně a neublížila si. Protože si ale zároveň nevěřím a navzdory mé stoupající výkonnosti a kvůli nehýbající se ručičce na váze je ve mě stále malá dušička, která si nevěří a tím pádem má problém uvěřit i ostatním, když ji chválí.

Obecně patřím k lidem, kteří, pokud dostanou pochvalu, se ji snaží shodit, i přes to, že ví, co všechno pro tu danou věc (a nemusí to být jen cvičení) udělali a obětovali. Řekla bych, že zdaleka nejsem jediná. Všimla jsem si totiž, že my nejsme obecně zvyklí na chválu. A když někoho pochválíme, je to přijato podobně jako v mém případě. A to není správné, protože když už nastane situace, že nás někdo pochválí, měli bychom mu poděkovat a na moment se dmout pýchou, že si našeho úsilí někdo všiml a ocenil ho. A zároveň bychom tento pocit měli dopřát ostatním, no, kdy jste naposledy někoho pochválili? Stačí kolegyni náušnice, svetřík nebo třeba nový make up? 

Pojďme si dát takový malý slib - začněme pravidelně zařazovat pochvaly do našeho repertoáru a zároveň ale nezapomínejme na sebe. Zakončete každý den tím, že si v posteli před spaním udělte pochvalu - za dobře odvedenou práci, za vyřešení složitého případu, za uklizení garáže, za dlouho odkládané žehlení či vytřídění fotek, za vynikající oběd či večeři, prostě se pochvalte a buďte na sebe hrdí, že jste to zvládli. Věřím, že nám to pomůže pak lépe přijímat pochvaly od ostatních. Pamatujte, že pokud si nevážíme sebe a naší práce my sami, jak to můžou udělat ostatní?

Jak to máte s přijímání a udělováním pochval Vy?