bára.kára

O tomto víkendu jsem si dovolila prodloužený víkend, jedinou dovolenou s mým drahým během tohoto léta a také jeden ze dvou posledních společně strávených víkendů. Na společně strávené dny jsme se oba moc těšili, dlouho jsme nikde nebyli, pokud nepočítám "návštěvy" doma. Namířeno jsme z Brna měli na jih Čech a myslím, že jsme udělali dobře. A jak jsme se měli? Je to na dýl, usaďte se a čtěte dál...

Ano, je to smutné, ale chování lidí vůči sobě nezná mezí. Lidé jsou k sobě bezohlední, neslušní a chovají se jako zvířata. Tímto se opicím omlouvám, protože i ty vůči sobě projevují nějaký respekt, což se o lidech ve městě, v džungli z betonu, železa a skla říci nedá.

Jak jistě víte, jsem na cestě za hubenější a zdravější postavou. A také víte, že já osobně své úspěchy měřím na centimetry, nejnovější zde. Dneska jsem byla ale u doktorky a ta mě postavila na váhu. Sice v botách a oblečenou a po snídani, ale i tak jsem upřímně čekala lepší výsledek. 

Cvičení je teď hodně in. Facebook i Instagram jsou plné fotek cvičících lidí, lidí, kteří právě dokončili svůj denní workout, tenisek a fotek z tělocvičny. Letní období prázdnin k tomu vybízí. Ne všichni ale mají tu chuť do cvičení a ne všichni to chtějí. A tak existuje spousta lidí, kteří mají nějaké to kilčo navíc, nosí s sebou nějaký ten faldík a každý den ho musí poctivě schovávat. Samozřejmě, jsou i tací, kteří nic neschovávají, ale těm se dneska věnovat nebudeme. Přináším pár rad pro ty, kteří nejsou se svou postavou spokojeni a úplně neví, jak nedostatky schovat.

Dneska rozšířím zatím co do počtu skromný štítek, a to recept z kuchařky z edice časopisu Apetit, kterou jsem dostala od svých spolubydlících. Holky, určitě by Vám chutnal, teď po tom, co jsme se rozešly každá jinam, si ho musíte udělat samy. Hlavní roli v dnešním vaření bude mít klobása a špenát, zdánlivě netradiční kombinace, ale věřte, že už nebudete chtít nic jiného. Co víc, recept jsem trochu upravila, budeme péct z celozrnné mouky, tak jdeme na to!

V reklamách, ve filmech i na různých plakátech vídáme veselé a usměvané páry. Pánové se dámám dvoří, kupují jim dárky a připravují různá překvapení. Jmenvoat bych mohla třeba reklamy na kokosové Raffaelo nebo zmrzlinu od Carte d´Or. V obou případech se chlap dvoří ženě. V amerických filmech to dopadá tak, že ústřední postava muže se dovtípí a nakonec se zamiluje a udobří si nahněvanou hlavní hrdinku. Jak nám, obyčejným ženám, asi může být? Co asi od našich drahých poloviček nebo těch, kteří jimi chtějí být, můžeme čekat? A doopravdy to očekáváme, tedy většina včetně mě. Chceme být milované, překvapované, hýčkané a chceme neustálé důkazy o tom, že pro toho druhého jsme středobod jeho vesmíru. Je to drzé neb, namyšlené nebo sebestředné? Možná, jen jsme pod tlakem společnosti, okolního světa a upřímně, kdo by odolal?

Před pár dny se na blogu objevil článek (zde), kterému čtenost vynesla druhé místo za poslední měsíc. Je to pro mě impulz, že o podobné příspěvky stojíte, a tak dneska přicházím s dalším. Těm, které to nezajímá, doporučím tento příspěvek přeskočit a číst nějaké jiné. Vy, kteří po podobných tématech bažíte, čtěte dál.

Včera jsem měla po dlouhé době volný den. Kromě ranního odběru krve jsem neměla v plánu vůbec nic. Bylo to osvobozující. Pravda, vstávání v šest hodin už tak osvobozující nebylo, ale vyspala jsem se vcelku dobře, takže jsem vstala hned na druhé zazvonění budíku. (Také budík posouváte, o kolik?) Dala jsem si sprchu, polidštila se a vyrazila s mým milým po boku na autobus zapomněla jsem si klíče, a tak jsem se honem musela pro ně vracet. Stalo se mi to poprvé a doufám, že naposledy, nedostala bych se totiž domů. Pak už to šlo všechno tak nějak ráz na ráz a já jsem se po hodině ocitla hladová na ulici lehčí o pár mililitrů krve. Co teď?

Dneska jsem si vyšla do města. Chtěla jsem si udělat radost v jednom z brněnských sekáčů a ještě stihnout oběd před nástupem do práce, který jsem měla v jednu hodinu. Bylo docela horko, ale sem tam foukl vítr, a tak mi lehké nakupování ani nevadilo, což se obvykle v horkých dnech stává. Úspěšná jsem byla i nebyla. Pořídila jsem si slušivou halenku za padesát, chtěla jsem ještě nějaké "polo" triko pro mého milého, ale nic jsem nenašla. Po tomto napůl úspěšném hledání jsem se dala na lov oběda...

Nevím, zda jste si všimli, ale poslední dobou se naprosto roztrhl pytel ne se stránkami o hubnutí a zaručenými tipy, ty tu byly vždycky, novinkou je fitness, nabírání svalové hmoty, ploché bříško a vysvalení kluci i holky. Ti z Vás, kteří četli moji zpověď, vědí, že mezi ty svalovce nepatřím. Sleduji spoustu stránek o zdravém životním stylu, o fitness, zkoumám recepty a zkouším zdravější verze oblíbených receptů. A co jsem si z toho všeho vzala?

Už máme skoro půlku měsíce a zatím se na blogu neobjevil žádný recept, tak to musíme honem napravit. Dneska budeme péct sladký dezert. Bude to jednoduché a zvládne to doopravdy každý! Tak neztrácejme čas a honem na to!