bára.kára

Také jste si vždycky přáli sbalit si batoh, dojet na letiště a nasednout na první letadlo, kamkoli to bude? Nebo jste to dokonce udělali? Pokud ano, tak smekám. Pro mě, plánovače, je to v podstatě cestovatelské tabu. Jak jsem již psala několikrát, jsem konzerva a snažím se na každou situaci připravit, abych neselhala. To bych ale nikdy nezažila žádné dobrodružství a můj život by byl nuda. A tak jsem se v září přihlásila na intagramový workshop a vyrazila s dalšíma šesti holkama do Pece pod Sněžkou. Nikoho jsem neznala a byl to pro mě slušný adrenalin. Víkendový pobyt se mi ale líbil, a tak jsem se rozhodla tuhle hru hrát znovu!

Říká se, že peníze nejsou všechno, ale bez nich to bohužel nejde. Reklama, sociální sítě a dokonalé profily ovlivňují nás obyčejné lidi. Vzbuzují v nás pocit méněcennosti, pokud nebudeme mít nejnovější knížky, kosmetiku či elektroniku. Pokud lidé podlehnou, snadno se dostanou do úzkých, protože na všechny ty věci nebudou mít peníze. Vezmou si půjčku a začnou tančit na tenkém ledě. Jak to mám já?

Zvoní budík. Och, to už je zase ráno? Ještě chvilku. Zvoní znovu a znovu. Sakra, už musím vstávat. Super, mám půl hodiny na přípravu. Rychle, letím do koupelny, vyčistím si zuby, v kuchyni si namažu chleba s lučinou, šunkou a sýrem ke snídani, zabalím jej a i s kouskem ovoce vkládám do batohu. Oblíkám se, češu, taštičku s kosmetikou házím do batohu s tím, že se namaluju v práci a utíkám na autobus. Uff, stihla jsem ho. V práci frčím na sto procent a den uteče jako voda. Dorazím domu, už je tma, dám si nějakou večeři, rychlou vanu a mířím do postele...