bára.kára

Rok 2015 je za námi a pomalu se chystáme vstoupit do roku 2016, je tu Silvestr.

Můj rok 2015 byl ve znamení vstupu do dospělého života. Bohužel závěr roku už není tak podle mých představ, každopádně, Vám do nového roku 2016 přeji hodně štěstí, splněných přání, osobní spokojenosti a hlavně zdraví, protože to je v našem životě to nejdůležitější.

Proto se nestresujte tím, co na Vaše konání řeknou druzí, veďte život tak, abyste byli Vy sami spokojení!

Ano, tohle měl být návod na další vánoční lakování, jaké jste mohli vidět třeba tady, bohužel, před Vánoci nám vypadl internet a k tomu jsme doma měli spoustu pečení, na zakázku, že jsem se k blogu prostě nedostala. To ovšem ti z Vás, kdo sledujete můj instagram nebo facebookovské stránky blogu, už dávno víte. Říkala jsem si ale, že by byla škoda nechat toto lakování v šuplíku a protože má konečně začít mrznout, můžeme jej vytáhnout právě do mrazivých dnů! 

Po delší odmlce způsobené přípravou vánočního cukroví se Vám hlásím zpět. A vzhledem k datu bude dnešní příspěvek o dárcích. Nejdřív o těch pro mě, a pak o těch pro Vás, tak čtěte dál!

Jsem velký puntičkář a pokud se účastním nějaké akce či party, chci být stoprocentní! To znamená, že chci být maximálně spokojená s oblečením, líčením a samozřejmě i s nehty. Štědrý večer je jeden z nejdůležitějších momentů celého roku. Ne proto, že přijde Ježíšek a přinese spoustu dárků, ale proto, že se sejdeme celá rodina (myšleno ta nejbližší) a trávíme spolu celý den. A to se stává doopravdy zřídka, proto je pro mě tento den speciální a já chci v jeho průběhu vypadat na jedničku. No, a jaké nehty budu mít letos? To ještě nevím, ale přicházím za Vámi s inspirací, jak by mohly vypadat ty Vaše, tak jdeme na to!

Další měsíc je za námi a o slovo se hlásí radosti za listopad 2015. Když se zpětně ohlédnu, byl to v podstatě pěkný měsíc. Ještě bylo relativně teplo, přišel ale už i první sníh a začala zimní sezóna na horách. Co se týče mé osoby, tak blog konečně získal řád a rytmus, který mi spolu s prací na plný úvazek sedí. Také jsem konečně dosáhla první vysněné běžecké mety, pěti kilometrů. To mi udělalo asi největší radost! Kromě toho jsem také provětrala peněženku, tentokrát je to víceméně jen kosmetika a je toho relativně dost, tak jdeme na to!

Je to týden, co jsem se s Vámi podělila o tipy na dárky pro muže kolem nás a dneska přichází řada na dámy. Člověk by si řekl, že je to jednoduché, ale kdo má každý rok vymýšlet neustále něco originálního, že? Tak jsem dala stejně jako loni, tady, dohromady několik tipů, které Vás mohou přímo nebo nepřímo inspirovat ke koupi vánočního dárku. 

Od určité doby preferuji dárky v podobě zážitků. Ráda se jich pak účastním a užívám si tu oslaveneckou atmosféru. Nejinak tomu bylo teď o víkendu, kdy jsem všechny mé nejbližší vzala na takové rodinné odpoledne-večer. Všichni tři měli během podzimu svátek, a tak jsem vymyslela, že půjdeme společně do divadla, ale naplánovala jsem ještě restauraci. Lístky jsem koupila již na začátku října, byli jsme na Cavemanovi, ale jak se to blížilo, cítila jsem stres z toho, že nevím, kam se půjdeme najíst...

Za měsíc budou Vánoce, obchodní domy už svítí vánoční výzdobou stejně jako se v městech otevírají adventní trhy. Proto je nejvyšší čas se s Vámi podělit o tipy na vánoční dárky pro naše muže, ať už jde o bráchu, tátu, dědu nebo přítele. V loňském roce jsme podobný článek už psala, najdete ho tady. Letos ale přicházím s jinými, tak čtěte dál!

Možná bych řekla, že s výborným koncem, ale pěkně popořádku. Jsem jedna z těch, které sledují beauty bloggerky a nejnovější trendy. Zároveň ale umím spoustě věcí odolat, například Yankee Candle. Sežerte mě. Čemu jsem ale nemohla odolat byla matná rtěnka od Catrice Ultimate Stay v odstínu 070. No jo, ale když jsem se dostala do nejbližší Rossmann drogérie, tak tento odstín byl totálně vyprodán...

Původně jsem Vám dneska chtěla napsat o své nové sportovní aktivitě, ale vzhledem k technickým problémům v berounském fitku jsem byla jen na jedné lekci, takže se sportovní článek přesouvá na neurčito a místo něj je tu tag. O čem? Čtěte dál!

Od té doby, co jsem dodělala školu, se snažím si užívat přátel a vychutnávat si každou chvilku plnými doušky. Jeden z teplých podzimních víkendů jsem strávila v Praze a po dlouhé procházce jsme dostaly s holkami hlad. Zavítaly jsme do restaurace Lehká hlava, že ho neznáte? Čtěte dál!

S příchodem podzimu a chladnějších rán se stává moje kůže náchylnější k oděrkám a hodně se vysušuje, ať už se bavíme o těle, rukách či rtech. Letos jsem se v návaznosti na hashtag 

#mazemesirucespolu rozhodla, že budu proti šupinatým nohám a suchým rtům bojovat a nastavila jsem si osobní mazací výzvu. V čem to spočívá? Čtěte dál!

Dlouho se na blogu neobjevily radosti, které jsem ještě před prázdninami postovala pravidelně. Teď to bylo nějaké hektické a zdálo se mi toho málo, až se mi toho nakupilo tolik, že nevím, zda se mi to dneska do článku vejde. No, jdeme to zkusit!

Řekla bych, že jsem vcelku impulzivní člověk, a pak se dokážu vyhecovat k výkonům, kterých bych za normálních okolností nebyla schopná. Co se týče běhu, byly mým impulzem státnice, učení na ně a neschopnost spát déle jak do šesti. Byl červen 2015 a já se ráno budila a třeba hodinu koukala do stropu, než se spolubydlící vzbudila, navíc jsem se nechtěla začít učit v takovou šílenou hodinu. Jednou jsem si ale řekla dost a nazula tenisky, které jsem na cvičení dostala už v únoru a od té doby jsem je měla jen třikrát na procházku.

Možná jste již zaregistrovali tu radostnou zprávu, že firma KIKO už dováží do Čech. Měli to sice na stránkách již koncem minulého roku, ale nedala se dokončit objednávka, nyní už je to ale vyzkoušené, a tak můžete směle nakupovat. Já jsem tuto značku objevila ve Francii, byť jsem od ní už dřív slyšela od Lou, a moc jsem si ji zamilovala. To je důvod, proč dnes přicházím se seznamem, co jsem si přivezla z letošní dovolené a Vy si to tak můžete objednat na jistotu, tak jdeme na to!

Ano, jako ve Francii jsem si připadala minulý týden, když jsme s kolegy z práce zašli po práci stmelit kolektiv. Podnik jsme nemuseli hledat dlouho, vzhledem k tomu, že se staráme o Francii, jsem jí všichni tak trochu postižení, a tak padla volba na podnik s kouzelným názevm - Na břehu Rhôny.

Od té doby, co jsem začala chodit do práce, jsem nic nestíhala. Projevilo se to, bohužel, i na blogu. Po několika týdnech si ale každá změna tzv. sedne, a tak jsem i já vyšetřila den čas a mohla o víkendu vyrazit za dobrodružstvím. 

Teploty klesly, zase je dýchatelno, vzduch se horkem netetelí, rána jsou chladná a mlhavá. Pomalu ale jistě se hlásí o slovo podzim, a tak jsem se rozhodla pro Vás připravit podzimní TAG. Otázky jsem našla na internetu a trochu jsem si je poupravila, tak snad se Vám to bude líbit, jdeme na to!

Jak se toho přes léto změnilo tolik, tak moje konstituce vůbec. Ano, stále se dle mého názoru řadím mezi boubelky, a tak se můžete i nadále těšit na články z tohoto "šuplíčku". Mám jich několik naplánovaných, ale nebudu předbíhat. 

Je to už několik let, kdy jsem Itálii propadla. Líbí se mi jejich styl života a taková ta pohoda, která na mě dýchne, když tam přijedu. Mluvím o vnitrozemí Itálie a dneska Vás vezmu cca osmdesát kilometrů nad Řím, do provincie Lazio. Cesta tam trvá zhruba dvanáct hodin, ale stojí to za to, tak jedeme!

Po dlouhé době hlásím, že žiju, dýchám a stále běhám. V mém životě nastala spousta změn, přestěhovala jsem se, změnila jsem brigádu v práci a byla na dovolené. To všechno způsobilo, že jsem kolikrát počítač ani nezapnula, a tak nebyl čas, síla a ani nálada na psaní. Nyní se konečně dostávám do klidu, začínám si rovnat myšlenky v hlavě, plány, cíle a rozhodně si to všechno chci užít a Vám to podat jako na stříbrném podnose.

Byli jste zvyklí na články obden, to bohužel už nebude možné, alespoň ne teď. Ale věřím, že si udržím frekvenci 2-3 týdně dle téma a dle Vaší odezvy. A co se chystá? 

Ne, že bych cestovala do Turecka tak často, ale sedm měsíců je doba, po kterou jsem se neviděla s mým mužem. Vy, kdo sledujete blog a mé sociální sítě déle víte, že odjel pracovat do zahraničí na dva roky a tohle bylo naše první setkání od jeho odjezdu. Když jsem ještě měla školu, tak jsem si trochu zakazovala se těšit, abych se soustředila na učení, ale po státnicích mohlo těšení vypuknout. A jaké bylo naše shledání? Čtěte dál...

Je to už skoro půl roku, co jsem oslavila narozeniny, ke kterým jsem od Lucky, tímto ji zdravím, dostala dva lístky do kina. Říkala jsem si, kdy já se asi dostanu do kina a hlavně, s kým půjdu? Domluvila jsem se s Kristý, ale letní semestr utekl jako voda a já zůstala v Brně sama, naštěstí ne tak docela.

Čas letí jako splašený a už je to skoro týden, co jsem Vám psala, že žiju a že ožije také blog. Přestože jsem v červnu většinu měsíce proseděla na pokoji se státnicovými otázkami v ruce, i tak jsem si na závěr měsíce udělala radost pár věcmi, o které se s Vámi dneska podělím.

Trvalo to déle, než jsem si původně myslela. Nejprve jsem vynechala týden, pak druhý a nakonec z toho byla skoro dvouměsíční pomlka, kdy jsem se věnovala jiným věcem než blogu. Přestože blog zel prázdnotou, další dvě média žila mým životem, a to facebook a instagram. Pokud mě na nich nesledujete, jste tu správně. Než se totiž pustím do blogování s plnou vervou, vysvětlím Vám to ticho. Tak jdeme na to!

Vy z Vás, kdo mě sludujete i na facebooku a instagramu víte, že zápolím (lila) jsem s diplomkou. Moje téma se věnuje farmářských trhům v Havlíčkově Brodě a v Rennes, a tak jsem využila příležitosti navštívit Havlíčkův Brod a v sobotu jsem si tam udělala výlet na první letošní farmářský trh. Jak jsem si to užila? Čtěte dál.

Den se s nocí střídá a další měsíc je za námi. Duben byl u mě ve znamení práce, trochu školy a hlavně diplomky. Čtení a psaní mi zabralo většinu času, a tak nebyl čas na nějaké to nakupování. Přesto se mi doma objevily nějaké novinky, které Vám dneska ukážu, tak jdeme na to!

...jsou poslední dobou poněkud monotónní. Pomalu se mi krátí čas s diplomkou a v mezičase chodím do práce. Kromě těchto dvou činností toho až tak moc nestíhám, což se projevuje, bohužel, i na blogu. Proto jsem se dneska rozhodla Vám ukázat, že žiju a jak se vlastně mám.

...to je jméno jedné vegetariánské restaurace na pražské Florenci. Je u železničního mostu, kousek od Hájka. Byla neděle, já jsem měla po svém jarním detoxu a domluvily jsme se s kamarádkou na večeři. Zavítaly jsme právě do Kavky, jak se nám tam líbilo?

Protože jste si v článku o mém zážitku na poště (tady) hodně psali o ukázku balíčku ze Saudské Arábie, přicházím dneska právě s ním. Než se dostaneme k samotnému balíčku, je potřeba Vám vysvětlit, s jakými indiciemi jsem balíček očekávala: něco k výročí, něco z lásky a něco arabského. Víc jsem netušila. Jste napjatí? Tak jdeme na to!

...v hlavě. Loni, tuším, někdy v červnu, se tady na blogu objevil Píseň tag (tady). Já jsem člověk hodně aktivní a oblíbené písničky se u mě mění jak na běžícím pásu. Dnešní příspěvek nebude update tagu, ale přicházím v době, kdy se věnuji hlavně psaní diplomky, s článkem, který Vám poodhalí, co mi u toho psaní hraje. Tak jdeme na to!

I když to až tak často nedělám, dneska publikuji článek z beauty koutku. Stále jsem na honu za krásnou a bezchybnou pletí, a tak zkouším různé přípravky ve víře, že se na mě usměje štěstí. V únorových radostech (tady) jsem Vám psala, že jsem v DM drogérii ulovila kombo krému a mycího gelu od Neutrogeny. Celý březen jsem se poctivě matlala a dnes přicházím s verdiktem!

...nevidí, neslyší, schránky ignoruje a dělá svou práci tak, aby mu to bylo pohodlné. To jsou mé dojmy z posledního zážitku se žluto-modrým panáčkem. Neříkám, že to tak mají všichni, ale tohle se prostě nedělá!

Velikonoční víkend jsem si prodloužila. Z Brna jsem odjížděla již ve středu a vracela jsem se až v pondělí večer. Během těchto několika dní se vystřídalo všechno možné počasí, svítilo sluníčko, pršelo, sněžilo, foukalo,...ale já si to užívala a jak jsem se měla, se můžete dneska podívat v tomto příspěvku plném fotek.

Velikonoční pondělí se neslo v duchu předchozích dní, chvíli svítilo sluníčko a za chvíli chumelilo. Člověk netušil, jak se obléct. Koledníci přišli a pořádně nás vyšlehali. Pokud Vám zbyla nějaká vajíčka. můžete si udělat výbornou pomazánku, recept tady. Pokud jste ale přejedeni a dali byste si raději k večeři jen něco zeleného, čtěte dál!

Je to jen něco málo přes měsíc, co jsem začala s očistnou kůrou podle Antonie Mačingové. Je to měsíc a kousek, co jsem Vám psala, co mě k tomu vedlo (tady) a on už je konec! Uteklo to neuvěřitelně rychle, až tomu nemůžu uvěřit. Poslední týden jarního detoxu byl hektický, ale výsledky stojí za to. Jste zvědaví? Tak jdeme na to!

Poslední březnový den znamená čerstvé radosti u báry.káry. Ti z Vás, kdo sledujete můj blog pravidelně, víte, že největší radostí z třetí měsíc tohoto roku je ukončení programu od Antonie Mačingové. Závěrečné shrnutí z něj bude online během pár dní. Dnes se ale budu věnovat především materiálním radostem, které jsem si pořídila, tak se pojďte podívat, co jsem vložila v březnu do nákupního košíku a u kasy zaplatila!

Jsem ženská a jsem od přírody zvědavá ženská. Jakmile se dozvím o nějaké zajímavosti, musím to vyzkoušet. To byly asi hlavní důvody, proč jsem chtěla zkusit i swap. Jedná se o výměnu balíčku mezi dvěma osobami, které se (ne)znají. Viděla jsem ho už u několika blogerek a říkala jsem si, že to chci taky! Přiznám se, byla jsem trochu líná hledat, a tak jsem se zapojila do facebookovské skupiny s jednoduchým názvem SWAP :). A co se dělo potom?

Poté, co vyšel článek, který byl zhodnocením třetího týdne jarního detoxu (víc zde), jste si hodně psali o recept na celerové hranolky, a tak k tomu přidám i to kuře, které jsem v třetím týdnu dělala třikrát. Recept je jednoduchý a není náročný na čas, pokud jste šikovní, tak máte za čtyřicet minut vařeno. Tak jdeme na to!

Trochu krkolomný název, co? Také se mi zdá, ale ono to tak doopravdy je. Dneska přicházím s článkem z rubriky, jak na... Je to takové malé "do it yourself", které moc nestojí, ale zato udělá velkou radost. Já takto tvořila vánoční dárky a měly úspěch, tak jdeme na to!

Od začátku března, kdy jsem začala jarní očistu držet, tady na blogu moc článků nepřibylo. Důvodem je rozpracovaná diplomka, u které mi pomalu začíná hořet koudel u zadku a také vytíženost v plánování jídel a naprostá neschopnost vymýšlet další články. A než Vám tu psát blbosti, to se raději na pár dní odmlčím. Vzhledem k tomu, že už je 22. března, mám za sebou tři týdny detoxu a dnešní článek bude právě o tom!

Jarní detoxikační kůra, kterou držím, Vás hodně zajímá. Chodí mi spousta dotazů o tom co a jak. Hodně otázek ale také míří k receptům, a protože jsem Vám je i slibovala, dneska s nimi začneme. Jako první jsou na řadě zdravé karbanátky z druhého týdne. Více o něm najdete tady a teď už k receptu!

Ani jsem se nenadála a dva týdny utekly jako voda. Jsem tedy v polovině detoxikační kůry a jak jsem slíbila v minulém článku (tady), tak Vás budu informovat o tom, v čem druhý týden spočívá, co mi vyhovovalo a co se mi naopak nelíbilo. Tak jdeme na to!

Sice je u mě březen ve znamení jarní očisty, ale Vás neošidím ani o běžné recepty, i když se teď asi vyrojí ty očistné. Tento recept vznikl úplnou náhodou, měla jsem doma pár věcí a také mi jich na klasický recept dost chybělo, tak jsem zaimprovizovala a tadááá, recept byl na světě, tak vezměte do ruky tužku a notýsek a jdeme na to!

V jednom z předešlých článků (tady) jste mohli vyčíst, že jsem s prvním březnovým dnem začala detoxikační kůru nebo jarní očistu, ať už to nazveme jakkoli Vy, kdo mě sledujete na facebooku nebo na instagramu, už tak nějak tušíte, o co jde. Ale ne všichni jsou tam a i ti, co jsou, tak mi posílají spoustu otázek. Dnešní článek na velkou část z nich odpoví. Tak jdeme na něj!

V předešlém článku o radostech z února jste mohli vidět trio krasavců od Rimmel, kdo to nečetl, najdete příspěvek tady. A hned, jak jsem si ty laky koupila, tak jsem měla v hlavě nápad, co s nimi provedu. A dneska Vás seznámím s postupem, protože jste si o něj hodně psali, tak tady je!

Únor utekl jako voda, událo se toho tolik, že jsem se nenadála a už je březen a já přicházím s únorovými radostmi. I druhý měsíc v roce byl hodně plný emocí, těch dobrých i špatných, ale naštěstí radosti převažovaly a tak jdeme na ně!

Asi jste si všimli, že během posledních dní blog naprosto utichl. Facebook a instagram žili dál, na víc, než publikování fotek, jsem neměla sílu. Stalo se toho za poslední dobu tolik, že nevím, kde začít a zda to všechno vyprávět. Měla jsem pro Vás naplánované články, ale nebojte, nepřijdete o ně. To bylo tak na úvod a nyní jdeme na to!

Můj blog se blíží ke čtvrtému výročí a Ti z Vás, kdo jej sledujete od začátku, víte, že měl roční pauzu, během které nepřibyl jediný článek, přesto se sem lidé vraceli. Nový nádech mi daly jiné bloggerky, vnukly mi chuť zase psát a podělit se s Vámi o mé fotky. Můj nástup zpět do blogosféry se odehrál před dvěma lety a dnes bych se s Vámi chtěla podělit o blogy, které mě k tomu návratu přiměly a které dnes sleduji.