bára.kára

Již od půlky listopadu jsou v obchodech vánoční dárková balení, čokoládoví čerti a mikulášové, od prosince je televize plná reklam na to, co bychom měli a neměli koupit svým blízkým pod stromeček, v rádiu je to samé v bledě modrém, z toho aby se jeden zbláznil! A tak jsem pro Vás sepsala pár tipů na to, jak nezešedivět z všudypřítomných Santů a rolniček.

Již několikrát jsem se s Vámi na instagramu a facebooku podělila o mou snídani v podobě avokádové pomazánky. Nenapadlo by mě to, ale dostala jsem dotaz, zda bych na ni nesepsala recept na blog, a tak plním přání a píši Vám článek na přání!

Za necelé dva týdny tu máme Štědrý den a konvence radí obdarovat své blízké dárky. Nikdo už Vám ale blíž neřekne, co přesně byste pod stromeček měli dát. V posledních dvou letech jsem Vám psala nejrůznější tipy pro pány i dámy, čím obdarovat tatínky, maminky, babičky, dědečky, sestry, bratry, přítele, kamarádky, prostě ty, kterým chcete udělat radost. Letos jsem se rozhodla tento koncept trochu změnit, opět Vám dám pár tipů, ale bude se jednat o konkrétní dárky, které budu letos balit já, tak jdeme na to!

Během podzimu jsem narazila na výběr dvaceti kaváren v Praze, který mě zaujal a rozhodla jsem se, že je všechny navšítívím, celý článek najdete tady. Ráda si dávám časové omezení, abych se jen tak neflákala. Tentokrát byl termín do konce roku, ale už teď vím, že naprosto nemám šanci. Každopádně jsem se činila a několik kaváren jsem již navštívila, a tak se chci s Vámi podělit o mé dojmy v dnešním článku.

S koncem roku všichni bilancují, ale co se takhle podívat do skříní a vytřídit nepotřebné a staré věci ještě ve starém roce, abych do toho nového vešli s čistým štítem, co Vy na to? Dneska jsem si pro Vás připravila článek o tom, co ve své kosmetické taštičce fakt už nemusíte skladovat a co by Vám mohlo způsobit neplechu na pleti. Tak jdeme na to!

Jak měsíce letí, ubývá mi čas na čtení, respektive na to, abych zvládla přečíst všech dvacet knížek vypsaných v čtenářské výzvě pro rok 2016. První čtyřku přečtených knížek jsem Vám představila tady a dneska se s Vámi podělím o další čtyři svazky, které mi prošly rukama. Jen pro začátek se s Vám omlouvám za obrázky, bohužel jsem knížky stačila vrátit dřív, než jsem je vyfotila, proto fotky v tomto článku nejsou mé. 

Na listopad jsem se těšila, zvlášť proto, že mě čekala týdenní dovolená a s mužem jsme si plánovali, že někam vyrazíme. Původně jsme měli na programu Drážďany, ze kterých ale nakonec sešlo. To ovšem neznamená, že byste v dnešním článku našli méně nakoupených produktů, tak jdeme na to!

Od malička jsem všudezdejší, miluji cestování a poznávání nových míst, proto se chytám každé příležitosti někam vyjet. Naposledy jsem ji měla teď o víkendu, s mužem jsme se vydali na jih Čech, objevili krásná místa a o ta se s Vámi dneska podělím!

Jsem milovníkem překvapení a dárečků. Ráda je dostávám a ještě mnohem raději je dávám. Blíží se čas předvánoční a k odškrtávání dnů do Štědrého dne slouží adventní kalendář. Koukala jsem na internetu, jaký bych svému muži koupila. Hledala jsem tak dlouho, až jsem došla k názoru, že mu vyrobím vlastní. Tento článek tedy berte jako inspiraci na výrobu adventního kalendáře, Vy jej ale můžete vyrobit komukoli - příteli, kamarádce, mamce či jiné blízké osobě, tak jdeme na to!

O minulém víkendu jsme měly sraz s holkama z Brna, ano, opět jsme se sešly po delší době. Naposledy jsme se viděly v Olomouci, článek najdete tady. Tentokrát jsme si naplánovaly setkání v Praze, opět nějaké to kulturní vyžití a hlavně klábosení, jak to dopadlo?

Před nedávnem jsem narazila na diskuzi týkající se této řady od L´Oréalu. Všechno to byly jen takové výkřiky do tmy, tak jsem se rozhodla, že po delší době opět napíšu recenzi. Zvlášť když mám z tého řady kromě suchého šamponu všechno, tak jdeme na to!

Před nějakou dobou jsem Vám tady psala, že jsem se dala na čtenářskou výzvu. O co se jedná a jaké jsou podmínky si můžete přečíst tady. Dneska Vám ale chci napsat, jaké knížky mám za sebou a třeba Vám přinést i pár tipů na fajn čtení, ke kterému se podzim přímo hodí, tak jdeme na to!

Musím přiznat bez mučení, že mi říjen doopravdy utekl. Hodně se toho událo a když se něco děje, čas letí jak splašený, proto dneska přicházím se zhodnocením desátého měsíce letošního roku. Tak jdeme na to!

Jsem milovníkem kávy. Piju ji a vychutnávám si jednoduše proto, že mi chutná. Nemá vliv na můj spánek či bdělost, to spíš ve formě libida. Líbí se mi kavárny a obecně ta kultura jít si někam sednout, vnímat to místo, jeho atmosféru, popíjet horký nápoj a nechat plynout čas. Před nedávnem na mě vyskočil článek s nejlepšími dvaceti kavárnami v Praze a já se rozhodla, že je všechny navštívím. Podzim k tomu přímo vybízí, takže tímto článkem zahajuji kavárenskou výzvu pro následující kavárny!

Pokud nemám program na víkend předem daný, myšleno tak na měsíc dopředu, spřádáme plány s mužem většinou na poslední chvíli. Minulý týden mě překvapil pozvánkou na Čokoládový festival, což jsem já milovník té hnědé hmoty nemohla odmítnout!

Před nedávnem se mi poštěstilo si udělat krátký výlet do Paříže, no, buďme upřímní, šlo o služební cestu, ale i tak jsem si francouzskou metropoli užila plnými doušky. Opět jsem odhalila její další tvář, protože dosud jsem Paříž vždy navštívila jen jako turista. Tentokrát jsem ale měla pocit jako když jedu na chatu, cítila jsem se tam prostě jako doma!

Devátý měsíc letošního roku byl jedním z doposud nejhorších. Co se týče zdraví, ať už mého nebo mých blízkých, řešila jsem spoustu starostí, bohužel, ale teď už jsme naštěstí v rámci možností fit, a tak jsem si mohla užít poslední okamžiky babího léta. 

Čas plyne a já Vám dnes nabízím článek o první říjnové sobotě, dlouho už tu nebylo vyprávění z cest a zážitky. V sobotu slibovali pěkné počasí, já osobně jsem milovníkem babího léta, a čekal nás PilsnerFest, takže jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Jaké to bylo? Čtěte dál.

Ano, trvalo mi to rok, než jsem zvládla přečíst knížku, aniž bych měla odpor nebo ji v polovině chtěla odložit. Studium na vysoké škole mě natolik vycucalo, že představa jakéhokoli čtení byla pro mě naprosto nemyslitelná. Ani u časopisu jsem nevydržela, tak maximálně publikace s recepty a hodně obrázky. To se ale naštěstí v červnu změnilo a já si dala osobní závazek, že zvládnu čtenářskou výzvu vypsanou pro letošní rok!

Vím, že je tu te´d tak trochu mrtvo, ale věřte, že se mnou život mele takovým způsobem, že jsem ráda, že večer padnu do postele. Na notebook na stole se přáší a ani ho neotevírám, ale nebojte, střádám informace a brzy se zase pustím do psaní. Holt, léto asi není tak úplně psací období, hihi. Dneska bych se s Vámi chtěla podělit o malý tip, kam se schovat, pokud se nacházíte v centru Prahy a chcete od toho všeho ruchu utéct.

Předem se omlouvám všem, kterých se sprosté slovo v titulku dotklo, ale mě bylo v první chvíli do breku, pak do mě vjel vztek a v současné době prožívám zklamání. V lednu 2015 jsem si založila instagramový účet a kvůli neschopnosti podporovatele této aplikace ji zabezpečit jsem přišla o celý obsah účtu!

Možná se to zdá neuvěřitelné, ale byť už nějaký ten rok blogguju, v Primarku jsem byla před pár dny poprvé. A žiju, takže Vy, kdo se tam teď hned nedostanete, nezoufejte. Ve výsledku je to takové velké C&A mixnuté New Yorkerem a domácími potřebami. Neříkám, že se mi tam nic nelíbilo, ale čekala jsem, že tam toho ulovím víc, proto je tento článek spíš haulem za celou návštěvu Drážďan, než jen nákupním článkem z Prismarku, jak jej nazývá můj muž.

Jsem ostuda, viděli jsme se před měsícem, ale já poslední dobou nějak nestíhám, proto přicházím s reportem z fajn akce až dneska. O Zomato setkáních jsem věděla, ale nikdy jsem na žádném nebyla až do července, kdy se na mě konečně usmálo štěstí a já mohla povečeřet s nadšenci do jídla a s lidmi, kterým není divné, že si jídlo fotíte, hihi. Sešli jsme se na Císařské louce v restauraci Cinda, jaké to bylo? Čtěte dál!

Blog poslední dobou trochu stávkoval, no, kdo by seděl u počítače, když může sedět venku pod pergolou, užívat si letního sluníčka, vychutnávat si zmrzlinu a letní drinky, že? Tak se stalo, že se mi nákupy nakupily a já jsem se rozhodla dva měsíce zvládnout v rámci jednoho postu, snad to zvládnete. Jen na začátku upozorním, tento článek bude čistě nákupní a teď už jdeme na to!

Když jsem si dneska sedala k počítači s tím, že Vám napíšu nový článek, věděla jsem, že chci vymyslet nějaký nový formát, respektive název, abych odlišila nákupní články a články popisující dění za poslední měsíc. A tak vznikly "události", budou se tu objevovat radostné i méně veselé zprávy, budou tu historky, zážitky, prostě můj život a nyní už jdeme na první díl!

Po dlouhé odmlce přicházím s velmi aktuální novinkou. V červnu probíhala registrace k získání letního DM boxu, ve které jsem zkusila své štěstí a tentokrát to vyšlo. Včera mi přišel email oznamující fakt, že na mě box plný produktů z DM drogérie čeká na mnou zvolené pobočce. O polední pauze jsem si jej vyzvedla a nyní se s Vámi podělím o jeho obsah. Je toho až překvapivě dost, tak jdeme na to!

Přestože tomuto článku předcházela dvě beauty témata, i dneska se budeme věnovat kosmetice, ale z trochu jiného úhlu pohledu. Před několika týdny jsem psala o tom, jak jsem byla ve Středisku ucelené rehabilitace při mozkové obrně přednášet o kosmetice. Tenkrát to byla jen teorie, článek najdete tady. A my jsme se s holkama sešly na konci května znovu, aby si ty šminky i osahaly.

Po několikaletém slintáním nad produkty Urban Decay jsem si konečně pořídila první paletku od nich. Ne, že by se mi ty předchozí nelíbily, ale vždy mě naživo od koupi nakonec odradily. To ale nebyl případ Vice paletky, kterou sestavili v Urban Decay k jejich dvacátému výročí. Nekupovala jsem si ji za plnou cenu, ale využila jsem promo kódu od Lou z Get The Louk, za který jsem fakt ráda a byl jedním z kamínků na vahách, které rozhodly o koupi. No, a co na paletku říkám a jak s ní kouzlím? Čtěte dál!

Mám pocit, že se nyní s těmi černými maskami roztrhl pytel. Četla jsem i o podomácku vyrobených z uhlí (na střevní potíže) a lepidla apod. Já jsem se ale držela při zemi a objednala jsem si černou minerální masku od Avonu. Jak se s ní pracuje a zda něco dělá, to se můžete dočíst na následujících řádcích.

Na začátku roku jsem se rozhodla, že budu víc času věnovat čtení. Vlastně jsem tohle rozhodnutí udělala už po státnicích loni v červnu, ale stále jsem se nějak nemohla soustředit. A po podzimním krachu s třemi knížkami a jedinou dočtenou jsem vstupovala do nového roku s odhodláním, že to letos změním. No, budu upřímná, je začátek června a já mám na kontě jednu knížku a o té bych Vám dneska chtěla napsat.

Pátý měsíc roku 2016 utekl stejně rychle jako ty předešlé, byť se zdál být zatím nejdelší. Byl nadupaný akcí, momenty absolutního štěstí i smutku, navštívil mě i pracovní stres, nicméně, všechno tohle je už minulostí a dneškem začínáme nový příběh. Než ale vpustím červen úplně dovnitř, pojďme se společně poohlédnout za některými květnovými momenty!

Před několika dny jsem dostala pozvánku do pražského tapas baru, naznala jsem ho, vlastně jsem ani nikdy tapas neměla, a tak jsem neváhala a pozvání nadšeně přijala. Spolu s pozvánkou mi přišel i popis konceptu, který senod konce loňského roku majitelé snaží rozjet. Jsou výhradními dovozci některých španělských komodit, které si můžete zakoupit na jejich eshopu a nyní Vás provedu jejich restaurací.

Ani se tomu nechce věřit, ale navzdory tomu, že neustále někde jezdím a cestuji, ne pořád hodně míst a měst, které mám na seznamu "co navštívit". Olomouc byla jedním z těch vysněných měst a já spojila příjemné s užitečným, sešla jsem se tam totiž s holkama z vysoké, z Brna. Ano, tento víkend se odehrál v režii mých setkání v rámci udržení přátelských vztahů a zase to by pecka. Jste zvědaví? Tak čtěte dál!

Vím, že už je polovina května a já teprve přicházím s radostmi za minulý měsíc, ale mám teď hodně aktivit, jsem v jednom kole a notebook zapínám doma jen v krajních situacích. Po krátkém vysvětlení se nyní už vrhneme na dubnové radosti, které byly docela různorodé, tak jdeme na to!

O restauraci Koza Roza jsem vždy jen slyšela, ať už v dobrym nebo špatnym, a tak jsem si řekla, že je třeba ji vyzkoušet na vlastní kůži. Hlavně najít další podnik, kam bych v Berouně mohla chodit. Restaurant se nachází na hlavní třídě v Berouně, je oproti silnici zapuštěný do země, takže je zahrádka krásně krytá proti ruchu hlavní ulice. 

V březnu rozšířil Lidl svou kosmetickou nabídku značky Cien a já jsem samozřejmě neodolala. Do košíku jsem mimo jiné vhodila masku čisticí masku se zinkem a bílým jílem a dneska Vám přináším report o tom, jak mi ta maska sedla a co od ní můžete čekat.

V neděli po plzeňském Majálesu se uskutečnil na hlavním náměstí v Plzni festival polévky a protože já jsem velký milovník polévky, nesměla jsem tam chybět!

Před pár dny jsem měla sraz s bývalými spolužačkami a protože jsme milovnice kávy, vyrazily jsme do Vodičkovy ulice do mamacoffee. Už jsem tam jednou byla, ale chtěla jsem zkusit, zda budu spokojená i napodruhé. Co myslíte?

Říkala jsem si, že bych Vám na sebe zase něco prozradila a hledala nějaký příhodný tag. Nic mě nezaujalo, až jsem narazila v jednom časopise na proustův dotazník. Čeká mě 16 otázek a Vás 16 odpovědí, tak jdeme na to!

Je to už nějaká doba, ale tím, že v březnu byl na blogu výpadek, tak přináším report z této akce až nyní. Mám kamarádku, která se podílí na aktivitách Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně,z.s. a začátkem roku mě oslovila, zda bych nechtěla navštívit jejich dámský klub a říct holkám něco o kosmetice. Souhlasila jsem a tady je fotočlánek.

Vy, kdo sledujete blog delší dobu, víte, že jsem blog začala psát hlavně kvůli mému pobytu ve Švýcarsku. Přestože jsem v této krásné zemi strávila jeden celý rok, nestihla jsem navštívit všechna města a místa, která by si to zasloužila. A tak se člověk musí čas od času vrátit. Tentokrát jsem zavítala do Curychu za kamarádkou, se kterou mě svedla dohromady obrovská náhoda.

Jak jsem již předesílala v tomto článku, měsíc březen byl pro mě hlavně ve znamení snahy se sebou něco udělat. Rozhodla jsem se pro změnu, bylo to rychlé rozhodnutí a o tom, jak jsem se s tím poprala si můžete přečíst v tomto článku.

V Plzni jsem strávila tři roky během studia na bakaláři a musím přiznat, že se mi to město dostalo pod kůži. Dlouho jsem si neuměla představit, že bych mohla bydlet jinde. Líbí se mi rozdělení města a měla jsem ráda čtvrť, kde jsem bydlela. No, osud tomu chtěl jinak a já se musela odstěhovat. Ráda se ale do Plzně vracím a dnešní článek bude právě o jednom z návratů.

Je to neuvěřitelné, ale je tomu tak. Blog před nedávnem oslavil pětileté výročí nebo páté narozeniny, no prostě už je pět let na světě. Byly roky a měsíce, kdy se mu vedlo lépe a kdy to naopak stálo za starou belu. Ale poslední tři roky se mu snažím věnovat, pečovat o něj a dávat mu určitý směr.

Na dva týdny blog kompletně utichl, ani fb a instagram nebyli moc živí? Proč a jaký byl můj březen? Tak o tom se dočtete v dnešním článku.