Mám za sebou velmi zajímavý týden, během kterého jsem si uvědomila, co všechno s člověkem cloumá a co na něj má vliv. Často si to ani neuvědomujeme, ale vzhledem k tomu, že se už tři měsíce snažím pracovat na tom, abych se ve svém těle cítila dobře, tak některé věci vnímám asi mnohem víc než za předchozího režimu. O co jde? Čtěte dál!,

Snažím se makat pět dní v týdnu, zbylé dva dny pak odpočívat aktivně, ať už domácími pracemi nebo třeba procházkou a docela mi tento režim vyhovuje. Mé tělo si navyklo na endorfiny a pokud je nedostane, říká si o ně, což je skvělé, protože je to vnitřní hnací motor, který mě nenechá sedět na zadku.

A jak si tak chodím na kruháč a do posilky, mám pocit, že makám, ale že se nikam neposouvám, že stagnuju, že trénuju, ale nesílím. Že mé tělo reaguje změnami v centimetrech, ale jinak nic. No, světe div se, minulý týden mi mé tělo ukázalo, jak se věci mají. Na SuperKruháči se mění cvičební stanoviště a po delší době trenér zařadil poklek na powerballu. Na té mršce kulatém míči, který se snažím využívat v posilovně k posilování břicha. Naposledy, když jsme na kruháči tohle stanoviště měli, zvládla jsem se udržet celých 45 vteřin bez dotknutí země. A minulý týden to přišlo. Nejenže jsem se země nedotkla, ale já zvedla i ruce!

Prostě jsem posílila vnitřní tělo a přišla na fígl, jak se na míč vyšvihnout a udržet se na něm! Mám z toho ohromnou radost! Je to jako když se dítě naučít jezdit na kole bez držení! Pro mě to má ale ještě symbolický význam v tom, že cítím, jak mé tělo sílí a jak mu můžu nandat víc a víc! Můj výraz asi mluví za vše, byla jsem nadšená!

Bohužel, ve chvíli, kdy dosáhnete nějakého takového osobního vítězství, zjistíte, že ač Vás okolí tak nějak podporuje, je to vždy JEN a JEN na Vás a o Vás! Své nadšení jsem se snažila předat dál, ale až na pár vyjímek jsem se nesetkala s očekávanou radostí. S takovou, jakou jsem měla já. V tu chvíli na mě padl neuvěřitelný splín. Hrozně mě to mrzelo, protože jsem podle mého něco dokázala a chtěla jsem nějakou pochvalu a ta nepřišla.

Co z toho plyne? Jedno jednoduché ponaučení, stejně jako za Vás ostatní neuběhnou maraton, neshodí za Vás Vaše kila, neposunou Vaše hranice, tak se může stát, že jejich nadšení z výsledků nebude tak velké, jak čekáte. Neznamená to, že Vás nemají rádi, ale s nimi prostě necvičí endorfiny natolik, aby sdíleli Vaši absolutní radost i z malinkého progresu. Proto si neberme tyto reakce až příliš k srdci a těšme se hlavně spolu z toho, co jsme dokázali a stanovme si další cíl, který chceme zdolat!