Cvičení s Luckama

Měsíc mi trvalo, než jsem byla schopná zvednout zadek a jít něco dělat. Nachozené kilometry po Alicante se nepočítají. Pro svůj debut po měsíční pauze jsem si vybrala událost, kterou pořádala Lucka z Angel Inspiration blogu. Šlo o cvičení s její trenérkou a já se s Vámi dneska podělím o to, jaké to bylo!


Sraz byl v sobotu v deset dopoledne na Ladronce. Trochu jsem se bála, zda nám vyjde počasí, ale nakonec nám přálo. Obloha byla jak vymetená a už od rána se po Ladronce proháněli cyklisti, bruslaři na kolečkových bruslích a běžci. Naše skupinka nadšenců se sešla v komorním počtu devíti lidí včetně dětí. Vtipné bylo, že z cvičících jsem byla jediná, kdo se nejmenoval Lucka! Fajn ovšem bylo, že se sešel mix lidí, takže i chlapi. Jak to bývá, všichni sportem políbení jsou milí a sympatičtí, a tak jsme se smáli už od prvních minut.



Od usedlosti Ladronka se naše skupinka rozběhla za trenérkou. Děti na koloběžkách a kolech, což jsem jim docela záviděla, neboť se po pár metrech ukázalo, že moje fyzička si vzala dovolenou. Uff, první výklus jsem zvládla. Pak následovalo protažení a první cviky. Lucka nás nešetřila, začala zostra a hned na odpich jsme měli sérii angličáků. Jak já je nesnáším! Ale cvičili jsme ve dvojicích, takže jsem se díky parťákovi vyburcovala k lepšímu výkonu. Když jsem chytila dech, na řadu přišly výpady, výstupy, panáky a kliky. Objevily se první kapičky potu, ale sluníčko svítilo, byla sranda, a tak mi to ani nevadilo.

Jakmile jsme měli splněno, běželo se dál. Pod kaštany. A jeli jsme cviky znovu. Proč si pamatuju ty kaštany? Při angličácích jsem si hned jednu slupku s bodlinkami zapíchla do ruky. Ještě dneska tam mám tečku. Přiznám se, že druhá série cviků už nebyla tak lehká a oproti té první přibyl krab. To také není zrovna můj oblíbený cvik, ale je účinný, a tak jsem se snažila. Mé tempo už nebylo tak svižné, ale makala jsem, a to se počítá!


Od kaštanů jsme se jakoby vraceli k usedlosti, ale zastavili jsme u hrazd a zkoušeli výmyky. Jé, to byla sranda. Výmyk jsem nikdy sama nezvládla a dělala jsem ho naposledy na základce. A v sobotu tomu nebylo jinak, sice mám asi větší sílu v rukách, ale nevyšvihla jsem se na hrazdu, a tak jsem si to třikrát zkusila a přenechala místo jiným. Po pár srandičkách v podobě grilovaných kuřat jsme ale už zamířili k usedlosti.

Tam nás čekalo protažení, společné foto a na závěr drobné občerstvení. Poseděli jsme, chytili dech, popovídali jsme si a rozjeli se do svých domovů. Ze záverečné diskuze vyplynulo, že se bude konat repete, a možná ne jedno, a tak sledujte Lucku na facebooku, ať to příště nepropásnete! Bylo to moc fajn.

Šli byste příště s námi?

0 komentářů

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!