Předpověď počasí této akci nahrávala, v Praze panovaly tropy, a tak jsem jako outfit zvolila lehké letní šaty. Na podobné akci jsem ještě nebyla, a tak jsem si nebyla jistá tím, co si vzít na sebe. Na místě jsem ale zjistila, že jsem si zbytečně dělala hlavu. Jediným nedostatkem byla chybějící pokrývka hlavy, prostě klobouky značky Tonak hýbou světem, i když je venku třicet!

 

 

Byli jsme v kavárně, která je slovinskou franšízou, mile přivítáni. Měli jsme dostatek vody s citrusy a k tomu jsme si mohly objednat cokoli. My se ale všichni těšili na zmrzlinu! Po pár úvodních slovech zástupce kavárny jsme se rozdělili na tři skupiny, vždy jedna byla v "kuchyni", v místě, kde ty všechny dobroty vznikají.

 

 

Ostatní se odebrali k pultu, kde jsme měli na výběr z ovocných, smetanových, veganských a všelijakých dalších zmrzlin. Co se týče příchutí, já osobně jsem celkem konzerva, a tak jsem vsadila na jistotu - dala jsem si raffaelo, jahodovou a pistáciovou. Poté jsme si mohli zmrzliny ozdobit ořechy a ovocem. Kdo chtěl, mohl si dát i dvojitý či trojitý nášup. Já jej bohužel nestihla.

 

 

Ale to nevadí, protože na pistáciovou a raffaelo zmrzlinu se tam musím vrátit. Ty mi chutnaly, oproti tomu mi jahodová přišla zbytečně sladká. Dost možná to bylo i tím, že já si dávám ovocné hlavně sorbety. Ve smetanovém provedení dávám přednost klasickým příchutím jako je kokos, čokoláda, vanilka či třeba kávová.

 

 

Sotva jsem si pochutnala na této bombě, už nás zvali o patro níž, kde se zmrzlina vyrábí. Byli jsme svědky výroby stracciatelly a veganské matcha zmrzliny. Obě se vyrábí ze základu, ke kterému se v případě matchy přidává na tři litry zmrzliny 100g matcha přášku. Pak jde vše do stroje, který směs míchá a chladí zároveň. Míchání trvá asi tři minuty, a poté jde hotová zmrzlina ještě do čtyřicetistupňového mrazu na deset minut, aby si udržela tvar. Takto vyrobená zmrzlina už může jít rovnou na prodejní pult. Mohli jsme také ochutnat zmrzlinu přímo ze stroje, v mezifázi před chlaďákem. Pro mě byla matcha hodně silná a ještě dlouho poté jsem ji cítila. Jïnak byla ale dobrá a nepoznala bych, že je ze sojového základu.

 

 

Byla to velmi příjemná zkušenost a jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout pod pokličku. Kdybych si měla vybrat, zašla bych ještě k panu Zmrzlinkovi do Crème de la Crème, ale to třeba příště. Kavárnu Cacao Prague, kterou najdete v ulici V Celnici, můžu jedině doporučit. Mají dobrou kávu, lahodnou zmrzlinu a dělají i saláty a jiné mňaminky. Prostředí je moc pěkné, jen musíte mít štěstí na místo, bývá často plno.

 

Tak co, půjdete zkusit štěstí do Cacaa a urvat stoleček? Jakou zmrzlinu máte nejraději?