Vysněný New York

by - 18:02

Cesta za oceán byl můj sen. Oproti jiným já nesním o jihovýchodní Asii, já toužím objevovat Evropu a pár míst z Ameriky. Jedním z nich byl právě New York, který mě lákal architekturou, historií, náladou a hlavně jsem byla zvědavá, zda vypadá tak jako ve filmu. Když jsem se o svém snu zmínila před Tomem, neváhal a začal plánovat. Je to parťák do nepohody a na cesty. Co cesta do USA obnáší, jak jsme byli připraveni a co jsme zažili, to se dozvíte v dnešním článku, tak jdeme na to!


Na úvod bych Vás chtěla upozornit, že dnešní článek bude o tom, jak jsme se v New Yorku měli, co jsme museli zařídit před letem, kdy jsme kupovali letenky a tak. V následujícím článku se pak chci víc do detailu věnovat jednotlivým památkám a místům, které jsme navštívili.

Začnu tedy od začátku, nejdůležitější pro nás bylo určit si datum. Naplánovali jsme to tak, abychom měli po příletu alespoň dva dny na rekonvalescenci po cestě, protože to pro nás pro oba byl první dálkový let a netušili jsme, jak zvládneme časový posun. Při výběru termínu cesty hrála roli ještě jedna věc, roční období. Nechtěla jsem po městě chodit nabalená v zimním oblečení a ani umírat pod žárem letního slunka, proto naše volba padla na duben. Nyní, již po návratu, Vám mohu toto období duben-květen jedině doporučit.

Ve chvíli, kdy jsme znali termín cesty, začali jsme hledat letenky, které jsme nakonec koupili v listopadu (na duben). Nabídka je široká a cena se liší. Od května do října, tuším, jsou i přímé lety z Prahy, ale to nebyl nás případ. Letenky se dají sehnat i v různých akcích, jen si při výběru dejte pozor, zda je jejich součástí i odbavené zavazadlo (pokud plánujete v New Yorku nakupovat). Když jsme si sečetli cenu letenky, transfer do místa odletu a odbavené zavazadlo k tomu, došli jsme k závěru, že letenka z Prahy za jedenáct a půl tisíce korun je oka a bude to pohodlnější a jednodušší. Letěli jsme tedy z Prahy do Londýna s British Airways a z Londýna do New Yorku s Virgin Atlantic, při zpáteční cestě jsme letěli se stejnými společnostmi.


Zároveň s letenkou jsme hledali i ubytování, a to konkrétně přes Booking.com. Vzhledem k tomu, že jsme letěli před Velikonocemi, bála jsem se, že ubytování bude stát raketu. Měli jsme ale štěstí a již v listopadu jsme si zamluvili Hotel Nirvana, který nabízel ubytování i se snídaní v ceně. Proč? Chtěli jsme začínat den s plným žaludkem a nemuset hned někde něco lovit. Máme to tak nastavené téměř na všechno dovolených a vyhovuje nám to. Plus, po zjištění cen jídla v New Yorku jsme byli za snídaně na hotelu rádi, protože jídlo je tam drahé. Hotel je situovaný na kraji Queensu, odkud se do centra dostanete za pár minut metrem, takže se jedná o strategickou polohu se skvělým poměrem cena-výkon.

Před samotnou cestou nám pak už zbývaly jen tři věci - vyměnit peníze, zařídit si Estu a pojištění. Dollary jsme měnili asi týden před odletem, ale určitě doporučuji sledovat pohyb kurzu i třeba měsíc dva předem, pokud Vám to termín odletu dovolí. Co se týče Prahy, já měnila peníze v pasáži v Černé růži, kde byl v danou chvíli nejlepší kurz. Cestovní pojištění jsme pořizovali přes srovnávač Top pojištění, kde jsme vybrali to, které splňovalo všechny naše potřeby a požadavky. A Estu? Tu jsme řešili asi měsíc předem. Pokud jste bezúhonný občan, co necestuje po všech čertech na Blízkém východě apod., úplně to stačí. Formulář můžete vyplnit v češtině a klidně i pro celou skupinu zároveň, jen k tomu potřebujete fyzicky cestovní pas, který je potřeba nahrát do jejich systému. Poté už jen musíte odpovědět na několik otázek a doplnit všemožné údaje o Vás a třeba i Vašem zaměstnání. Esta stojí čtrnáct dolarů a na schválení registrace mají tři dny. Jen pozor, ani jednomu z nás nepřišel potvrzovací email, ale přes kód jsme si museli stav žádosti zjistit přímo na oficiálním webu. Schválený formulář si vytiskněte. Schválená esta má pak platnost 24 měsíců, kdyby se Vám ve Státech líbilo a chtěli byste si výlet zopakovat, nemusíte o ni v této lhůtě žádat znovu.

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji, můžeme letět!

Přišel den "D" a já byla nervózní, neuvěřitelně nervózní. Čekala nás daleká cesta a první dlouhý let. Bylo to pro mě jako cesta do neznáma. Každopádně, na desetihodinový let jsem se oblékla pohodlně, legíny, tričko a mikina byly ideální. Přibalila jsem si ještě pašmínu, kterou jsem ocenila hlavně při cestě zpět, kdy jela klima v letadle naplno. Na letišti jsme byli tři hodiny před odletem a už při check-inu se nás slečna na přepážce ptala, zda letíme na Estu či víza. Zároveň nám odbavila kufry až do Ameriky, takže jsme se o ně v Londýně nemuseli starat.  Let do Londýna byl bez problémů. Jakmile jsme přistáli, prošli jsme znovu osobní kontrolou a příručních zavazadel, mohli jsme si najít místo v odletové hale. Číslo brány jsme zjistili asi třičtvrtě hodiny před odletem. U brány nám také kontrolovali Esty, proto je dobré je mít vytištěné (pokud by Vás do USA nechtěli pustit, zpáteční cestu platí aerolinky, proto kontrolují cestující už před letem do Států).

Let do New Yorku trval asi osm hodin, během kterých jsem si připadala jako v zábavném parku - mohli jsme koukat na filmy, pít dobré pití a jíst dobré jídlo a věřte, že ho bylo hodně, až jsme se divili. Každopádně, asi v polovině letu, mezi obědem a odpoledním čajem, jsem si na sebe úspěšně vylila kelímek kávy s mlékem. Naštěstí jsem se neopařila a pohromu jsem zachraňovala ubrousky, ale bohužel jsem s sebou neměla náhradní oblečení v příručním zavazadle, takže malý tip ode mě - vemte si věci na převlečení s sebou na palubu letadla, protože nikdy nevíte. Navíc, nemusíte pak být za blázna jako jsem byla já. Politá hnědou kapalinou jsem strávila téměř dvě hodiny čekání na imigračním, a pak ještě hodinu v metru cestou do hotelu. Co se týče imigračního, musíte vystát správnou frontu (s tím Vám pomůžou pracovníci na letišti), pak už jen čekáte, až bude volno u některého z okének, kde si načtou Vaše otisky, zeptají se, za jakým účelem cestujete, kde se budete zdržovat a na jak dlouho jste přijeli. Estu už vidí v systému.


Check-in v hotelu byl v pohodě, jedinou nevýhodou byla absence většího krámu v okolí. Byla tam sice večerka, která byla otevřená 24/7, ale samozřejmě dražší. Nicméně, když je hlad...daly se tam koupit nápoje, trvanlivé potraviny, krmení pro psy a kočky a další věci podobně jako v Čechách na benzince. Kromě večerky tam byly i bistra, my si vybrali to indické. Zkusili jsme indický kebab. Vím, zní to hrozně, ale až na tu cibuli to bylo dobré. Ta jejich cibule pálila tak, že mi málem upadla pusa. Naštěstí šla vyndat a já se mohla najíst, takže bacha na syrovou cibuli.

Co se týče jídla samotného, snídaně jsme měli v hotelu a oběd řešili většinou někde ve městě. Ochutnali jsme klasický hotdog ze stánku za čtyři dolary. Trochu připomínal hotdog z prodejen Ikea. Vyzkoušeli jsme také KFC, abychom porovnali s českou variantou. Je to úplně jiné, jinak kořeněné a místo hranolek mají pečené brambory. Vše je ale hodně kořeněné a mastné a mě z toho bylo těžko a špatně. Další fastfood, který jsme zkusili, byl Five Guys. Musím přiznat, že ten mi chutnal, ale dostávali mě ty jejich bezedné kelímky a možnost si vybrat asi z dvaceti nápojů. Cenově to bylo srovnatelné s KFC a bylo to lepší. Cenově počítejte tak dvojnásobek toho, co to stojí v Čechách. Shake shack je fastfood, kde jsme vyzkoušeli typickou americkou kombinaci známou z filů - burger a shake. Burger a hranolky se sýrem super, ale shake byl spíš zmzlinou. Vyzkoušeli jsme i TGI Fridays, které z Čech sice známe, ale nikdy jsme v tam nebyli. Burger a hranolky stály dvacet dolarů, plus pití. Ale je nutno vzít v potaz, že se jedná o restauraci. Cenově to vyšlo cca o třicet procent dráž než fast food. Co Vám ale musím doporučit, je bistro u Luka. Luke's Lobster FiDi jsme si vybrali, protože se jedná o rybí restauraci a ochutnali tam trio rolek - s krabem, humrem a krevetami. Nachází se na dolním Manhattanu v jedné z bočních uliček.


Když jsme se přes den takhle najedli, večeři už jsme řešili nákupem v supermarketu, kde jsme ulovili pastrami, sýr a nějaké ovoce. V centru najdete Wholefoods a další supermarkety, kde se dá koupit i teplé jídlo formou bufetu, dál od centra jsou běžné supermarkety, které známe i od nás, některé mají otevřeno 24/7, což je v New Yorku poměrně oblíbený formát. Dobré je, že jej dodržuje i metro, takže se během celého dne můžete pohybovat po městě, jen jsou v noci a o víkendech často výluky a je třeba číst plakáty na světelných panelech ve stanicích metra nebo vylepené plakáty na zdech v metru. My jsme během našeho pobytu využívali dvou způsobů platby metra. Celkem existují tři - kusová jízdenka, tzv. peněženka a kupon. Kusová jízdenka stojí tři dolary a je přestupní (do metra se leze přes brány a platí až do chvíle, kdy z nich vylezete). Na peněženku si na MetroCard (ta stojí dolar) nabijete peníze, třeba deset dolarů a za každou jízdu se Vám strhnou peníze, tj. nemusíte si pokaždé kupovat lístek. Jízda s peněženkou stojí o čtvrt dolaru méně než kusová jízdenka. Nejvýhodnější je časová jízdenka, která má dvě varianty - na sedm či třicet dní. Sedmidenní stojí třicet tři dolarů a my ji využili naplno. Co jsem ještě zapomněla dodat je, že všechny jízdenky se dají přímo v metru a platit kartou a většinou i hotově.

Platbu kartou jsme řešili před odjezdem celkem dost. Oba máme debetní karty, ale ani jeden jsme neměli splatbami v Americe problém. Pokud si nejste jistí, zda můžete platit s Vaší kartou v Americe, zavolejte si do banky. Tam ale zavolejte i pokud tuto informaci víte, abyste předešli případným problémům. Mohli by totiž platby za oceánem vyhodnotit jako podezřelé a kartu Vám zablokovat. To mi bylo řečeno, tak předávám dál.


Než jsme odletěli, sbírala jsem rady a tipy od kamarádky Kačky, kterou tímto zdravím a která byla v New Yorku už několikrát. Na většinu tipů jsme s Tomem dali a mezi nima byla i cesta do hlavního města Spojených států. Navštívili jsme tedy i Washington. Dostat se tam můžete různými dopravními prostředky, my si zvolili autobus, který byl nejlevnější. Jízdenky jsme kupovali až v New Yorku, ale dají se pořídit i dopředu, a pro oba nás zpáteční jízdenka vyšla asi na tři tisíce. Jeli jsme v sedm ráno a večer se vraceli zpátky. Tuto trasu obsluhuje několik společností, my jeli s Ourbus a vše bylo v pohodě.

Ve Washingtonu nás bus vysadil na Union Station, která je jen kousek od Senátu a Kongresu. Poté jsme přes National Mall, dlouhý park, přešli kolem Washingtonova památníku až k Lincolnovu památníku - ten u bazénu z Forresta Gumpa, kde se setkal Forrest s Jenny po návratu z Vietnamu. Odtud jsme prošli kolem jezírka a dalších památkníků k Bílému domu. Nebyli bychom to my, aby se něco nestalo, takže chvíli po příjezdu jsme slušně zmokli a u Bílého domu byl zavřený celý blok, protože tam chvíli před naším příchodem jel chlap na skútru a v hořící bundě. Takže všude byla pousta policistů, hasičů a záchranářů. Pak už jsme přes China Town zamířili na nádraží. Podle naší zkušenosti je Washington mnohem špinavější a smradlavější než New York. Potkali jsme tam mnohem víc žebráků, těch neodbytných. A celkově nás prostě moc nezaujal.


Naproti tomu New York jsme si zamilovali. Navštívili jsme nespočet památek a míst, a to díky modré kartičce New York Pass. Jedná se o časovou vstupenku na vybraná místa ve městě. Na místě už pak nekupujete vstupenky, ty dostanete právě proti této kartě. Její pořízení doporučuji s časovým předstihem - čím dřív je koupena, tím je levnější. Jak jsem psala, je to časová vstupenka, dá se pořídit na jeden či až na deset dní. A jsou to vždy po sobě jdoucí dny. Koupit si ji můžete dopředu a aktivuje se první návštěvou. Jen pozor, dny platnosti jsou kalendářní, takže pokud si ji aktivujete večer, počítá se již ten večer jako celý kalendářní den. My ji měli na sedm dní a nezastavili jsme se. O tom, co všechno jsme viděli Vám ale napíšu v příštím článku.

A to je pro dnešek všechno! Uff, pokud jste dočetli až sem, zasloužíte zlatého bludišťáka! Zároveň ale doufám, že Vám článek bude inspirací či rádcem, jak se na cestu za oceán připravit. Je něco, co jsem nevěděli nebo Vás v článku překvapilo?

You May Also Like

3 komentářů

  1. Dočetla jsem až na konec, na cestu za oceán se chystáme v předvánočním čase, takže sbírám všechny možné informace a postřehy. Bude to náš první dálkový let :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miško, držím palce, ať máte let v pohodě, ať Vám vyjde počasí a navštívíte vše, co si přejete ;) Akorát sepisuju článek o tom, co jsme všechno navštívili a o New York Passu.

      Vymazat
  2. Ahojky, do New Yorku bych se ještě taky chtěla někdy podívat, ale pořád se toho docela bojím, protože úplně nemám oblibu ve velkých městech. Můžu se zeptat, jestli nevíš, jak tam fungují tyto, samozřejmě pokud jsou tam vůbec běžně dostupné? Děkuji za odpověď a přeji další úžasné výlety do ještě úžasnějších míst naší planety :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!