Minulý týden ve středu jsem se vydala na netradiční výlet - do Švýcarska na svatbu. Rady a tipy na cestování do Švýcarska a po Švýcarsku jste si mohli přečíst v jednom z předchozích článků (zde) a dneska se budu věnovat tomu, jak jsem se měla. Strávila jsem v mé zemi zaslíbené čtyři dny a kousek. Zážitků mám plnou hlavu, a tak jsem se rozhodla, že Vám je rozdělím do dvou článků, a to na Švýcarsko (města, mé zážitky atd.) a svatbu. Dnes tedy začneme samotnou zemí.

neuchâtelská marina

Jak jistě víte, je rozdělená do čtyř částí podle jazyka, kterým se v dané oblasti mluví. Já miluji tu francouzsky mluvící, protože jsem tam strávila rok, více zde, a protože francouzštinu (dovolím si říct) ovládám. Těch pár dní jsem strávila v Basileji a hlavně v Neuchâtelu. Cesta letadlem tam byla z důvodu počasí (stále se o tom přesvědčuji) dost šílená. Letadlo, asi pro stovku lidí, se klepalo a nebylo mi nejlíp. Navíc přistání také nepatřilo k těm nejklidnějším, ale přežila jsem. Předpověď hlásila v Basileji 16°C a déšt, po příletu bylo ale polojasno a docela teplo. Kromě větru mě nic netrápilo. Z letiště jsem si koupila jízdenku na autobus, je to č. 50 a do Basileje to stojí 4,20CHF. Pokud se Vám to zdá hodně, vítejte ve Švýcarsku, za vše zaplatíte, ale dostanete supr kvalitu.

neuchâtelské domy na břehu jezera, hned bych si tam koupila byt

Počasí mi přálo, měla jsem čas, a tak jsem se prošla po městě. narazila jsem na krásnou fontánu, která mi připomínala Paříž. Podobné hýbající se a stříkající sochy totiž najdete u Centre Georges Pompidou. Bylo to moc příjemné prostředí, a tak jsem si tu dala malou svačinku, seděla a sledovala kolemjdoucí.

Pak se ale doopravdy zvedl vítr, a tak jsem se přiblížila k nádraží, kde jsem si v parku dala večeři ještě před odjezdem vlaku, následovalo tajné připojení na wifi jedné nádražní kavárny a cesta do Neuchâtelu. Tam jsem se sešla s Luckou, u které jsem spala. Jinak tuším, že ve Švýcarsku funguje i couchsurfing, ale osobně ho vyzkoušený nemám. 

tuhle scenérii bych mohla sledovat celé dny

Čtvrtek jsem měla volný, uvařily jsme si s Luci výborný oběd, pak mě hodila do města a jela do práce. Já jsem celé odpoledne prochodila kolem jezera a neuchâtelskými uličkami. Tou dobou tam byl festival pouličních umělců, a tak mi na cestu celou dobu hrála muzika. 

město hraje všemi barvami

Když jsem měla dost chození, odpočinula jsem si v podhradí, kde byl i krásný výhled. A následovala neuvěřitelná náhoda - prohlídka hradu zdarma. Dodnes tam sídlí vláda kantonu, a tak můžete hrad projít pouze s průvodcem, ale stojí to za to. Můžete cestou fotit i si sednout v soudní síni. Byla to skvělý zážitek a mohu jej jedině doporučit!

mega krb v neuchâtelském hradu mě doopravdy ohromil

Pátek byl sváteční den, tedy konala se svatba. Byl to dlouhý a náročný den, který ale stál za to a užili jsme si ho všichni plnými doušky. Budu o něm psát zvlášť. Jen zmíním, že se máte, na co těšit! Svatební veselí se protáhlo do ranních hodin, a tak jsme v sobotu vstávali až po poledni. Tak dlouho jsem nevstávala ani nepamatuji. Byl to polojasný den s přeháňkami. Chtělo se nám lenošit, ale také jsem chtěla mému drahému přivézt trochu té švýcarské čokolády, a tak jsme se vydaly s Luckou do města, pak na návštěvu čerstvě vdané paní v jejím dosavadním hnízdečku lásky. Řeknu Vám, takový výhled bych si nechala líbit, jen šlapat ten kopec by bylo slušné kardio.

má oblíbená palačinkárna, která je v dnešní době otevřena sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodiny denně

Podle původního plánu jsem měla koupený lístek na sobotní večer na vlak, abych se dostala před půlnocí na letiště. Let jsem měla v devět ráno, ale tak brzy a s dostatečným předstihem se na letiště nedostanete. Neletěla jsem ale sama, jako účastnice svatby, a tak se novopečný manžel uvolil, že nás v neděli ráno na letiště odveze autem, a tak jsem si mohla užít poslední večer se svými švýcarskými přáteli pod korunami stromu a u rozžhaveného grilu. Posezení bylo příjemné, jídlo výborné a pocity? Vůbec se mi nechtělo zpátky.

město je plné krásných zákoutí

Návrat byl v pořádku, cesta i přivítání. Rodina mě uvítala obědem, můj milý večeří. Nemůžu si stěžovat. Jen na závěr takové lehké postesknutí, Švýcarsko je doopravdy krásná země a opět jsem se přesvědčila o tom, že bych tam určitě nějakou chvíli chtěla žít a pracovat, protože to za to stojí!

siesta na neuchâtelském hradě mě zmohla, fotila jsem tu asi půl hodiny fotku, která se nakonec nepovedla, ne to není ona

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. co vy, máte nějakou zemi zaslíbenou, ke které máte speciální vztah a kam se rádi vracíte?