Deset věcí, které jste o mně možná nevěděli
Navzdory tomu, že můj blog je osobní a sdílím tu s Vámi velkou část mého života, jsou stále věci, které o mně nevíte a které by Vás možná překvapily. A protože je předvánoční čas a minulý článek byl úvahový, dneska bych chtěla být více osobní a podělit se s Vámi o pár informací, které jsem Vám na sebe ještě neprozradila. Připravila jsem si jich deset, tak jdeme na ně!
1. když hraje písnička, zpívám si
Nerada sedím v tichu, hudba mě provází každý den. Někdy ji potřebuju, aby mě povzbudila a někdy si ji pouštím jen jako parťáka k nějaké aktivitě. Pokud ale zazní mně známá melodie, dostávám se do módu, kdy si tančím nebo s sebou šiju (třeba v autě) a hlavně zpívám. Ano, broukám si předehru, zpívám, i když neznám přesně slova a i když (podle mě) neumím zpívat. A to i v autě, vlastně jsme to vždycky dělali na rodinných výletech a dovolených, tak je mi to vlastní a Tom si asi zvykl. On si nezpívá.
2. vše ráda měřím
Zrovna dneska při běhu, kdy se mi v zimě vybil telefon mi to došlo. Jsem hrozný maniak na čísla s ohledem na to, že ráda měřím výkon. Proč? No, toť otázka. V dětství jsem si nepřipadala dostatečně chválená a snažila jsem se cokoli dělat perfektně a bezchybně, abych právě chvály docílila. A to mi zůstalo do dospělosti a často fakt, že jedu na výkon, znamená, že jedu na čísla, která následně porovnávám a dost blbě se tomu bráním. Někdy je to fajn, ale občas to může být i svazující a na obtíž. A já poslední dobou zjišťuju, že sama sebe tímto způsobem svazuju a snažím se pracovat na tom, abych si tímto způsobem už neubližovala.
3. dělám ve financích, ale účetnictví jsem ve škole nikdy neměla
Je to takový můj životní paradox. Od určité doby se začalo ukazovat, že ze mě Einstein nikdy nebude a že mám v přírodních vědách mezery. Co mi ale nechybí, je selský rozum! A díky němu jsem vystudovala i obor na ekonomické fakultě a díky němu vlastně dělám i práci, kterou dělám. Co z toho plyne? Nebojte se žádné životní výzvy, byť by Vás mohla zavést úplně mimo Váš obor. Nikdy totiž nevíte, jak Vám daná věc/činnost půjde, dokud to nezkusíte.
4. ráda si při telefonování čmárám
Jsem kreativní člověk, od malička jsem chodila na kreslení, na keramiku a obecně mě ruční práce všeho druhu bavily. Dneska svou kreativitu, kterou v práci doopravdy nevyužívám, nechávám proudit skrze kreslení do kreativního diáře Doller a také při telefonování. Patřím totiž k těm lidem, kteří musí ruce zaměstnat, a tak kreslím. Propiska stačí. Nejčastěji jsou to kytičky, domečky, trojúhelníčky, kudrlinky, spirály, vlny či sluníčka. Co to o mě vypovídá? Netuším.
5. neumím chodit na čas
Když jsem byla malá, měli jsme doma takové pravidlo, že se řeklo: "do deseti budeš doma" a když jsem doopravdy před desátou přišla s prosbou, že bych chtěla jít ještě ven, většinou jsem mohla. Když jsem ale přišla pozdě, nejenže jsem nemohla už nikam, ale hlavně jsem dostala vyhubováno, že pozdě se prostě nechodí. To ve mě vybudovalo zvyk, že všude musím být dřív a že neumím být nikdy na čas, tedy v přesně domluvený čas. Proto celý svůj život na někoho někde čekám s výjimkou kamarádek, které to mají také tak a chodí na setkání ještě dřív než já.
6. zažila jsem scénu jako z filmu
Představte si večerní Prahu, byl podzim, šla jsem z divadla s jedním kamarádem, na kterého jsem si v té době myslela, povídali jsme si a od Národního divadla jsme došli až na Václavské náměstí. Všude svítily lampy a pár budov bylo ozdobeno i roztomilými světýlky. Ze stánků s klobásami hrála hudba a kamarád mě najednou chytil a začali jsme spolu tancovat. Už nevím, jak dlouho jsme tančili, ale v tu chvíli nic jiného neexistovalo, jen my dva. Bylo to krásné! Byla to romantika! Ale navzdory síle okamžiku jsme zůstali pouze přáteli.
7. jsem bordelář, ale ne špindíra
Od malička jsem dostávala vyhubováno, že si mám uklidit v pokoji. No, řeknu Vám, asi by i dneska mamka měla výtky k mému úklidu, ale já jsem holt bordelář. Žiju v chaosu a neumím udržet takové to sterilní prostředí a čistý stůl. Mám ale samozřejmě zažité uklízecí návyky, takže pravidelně luxuju, utírám, peru a sklízím. Během týdne jsem ale často líná, proto to občas u mě vypadá jako po výbuchu. Pozor ale, nepleťme si nepořádek se špínou, na tu já jsem totiž pes!
8. používám hlášky z filmů v běžné mluvě
A občas se stane, že se mnozí nechytají. "Ale ty máš pěkný nohy, Bridget, takový horolezecký." Celkem často zažívám situace, kterým prostě citát z filmu sedí jako hrnec na p*del a já si nemůžu pomoct! S několika kamarádkami a i s mamkou se mnohdy doplňujeme, ale také se občas stane, že lidé v mém okolí se nechytají, a pak nastává ta trapná chvíle vysvětlování, z jakého filmu ta hláška je a v jaké situaci zazní a proč jsem ji použila a celé její kouzlo se vytratí.
9. dlouho jsem neměla ráda barvu svých vlasů
Je téměř pravidlem, že žena s rovnými vlasy by chtěla mít kudrnaté a naopak. Já jsem k tomu ještě dost dlouho byla nespokojená se svojí přirozenou barvou vlasů. Připadala mi taková nevýrazná, můj odstín hnědé mi připomínal takovou tu zašedlou čokoládu. Zlomilo se to vlastně až ve Švýcarsku, kde jsem si uvědomila, že na mé hnědé není nic špatného a jsem za to ráda. Dodnes si s vlasy hraju, mám odbarvené konce a klidně bych si nechala hlavu obarvit na růžovo, ale nebavilo by mě to odrůstání, proto zůstanu jen u těch konců a svojí hnědou barvu si užívám.
10. jsem tam trochu Sheldon
Nesnáším škrtání, proto třeba do svého dolleru píšu gumovatelnou propiskou, abych vše měla krásné a když se plány změní, jednoduše je vygumuji. Když je něco na stole či na polici, většinou to srovnávám a zarovnávím. Mám ráda symetrii a jasné linie. Svého času jsem měla knížky v knihovně seřazené podle velikosti. Oblečení mám na ramínkách pověšené od třiček po svetry a to mám nyní dokonce i různobarevná ramínka, takže jdou od bílé přes žlutou, oranžovou, růžovou, fialovou až k černé. Jak jsem výše uvedla, jsem bordelář, ale v takovýchto věcech musím mít pořádek. Řeknu Vám, občas je to fuška!
Tak a to je pro dnešek všechno, věřím, že jste se o mně dozvěděli něco nového a že jste se třeba i pobavili. Je nějaký bod, který máme společný? Pochlubte se do komentářů.
0 komentářů
Děkuji za komentář, pokud byste měli jakýkoli dotaz, napište na barakara@email.cz nebo do zpráv na FB. Krásný den!