A je tu poslední den roku 2019! Člověk se neubrání ohlédnutí za posledními dvanácti měsíci. Rok 2019 byl neuvěřitelný, neuvěřitelně náročný, neuvěřitelně nabitý a plný zvratů, o kterých se mi ani nezdálo. Nebyl ale jen špatný, stalo se spousta krásných věcí. A o to vše se s Vámi dnes podělím!

...Leden...

Rok 2019 jsem začala s Knihou kaváren v ruce, navštívila jsem hned několik kaváren a doporučila bych Vám třeba Žižkavárnu, která v knize ale nebyla. Když jsem neměla v ruce Knihu kaváren, tak jsem měla v ruce nějaký román. Na začátku roku jsem se totiž čtenářsky rozjela a přečetla si Hotýlek od Aleny Mornštajnové a Alfabetku od Jonase Jonassona. Zapsala jsem se na vizážistický kurz do MakeupInstitut Praue. Také jsem ale na konci ledna udělala jedno životní rozhodnutí - nechat si zmenšit žaludek. Co mě k tomu vedlo a tak si můžete přečíst tady.

...Únor...

Oslavila jsem své třicáté narozeniny, ukradli mi ve vlaku batoh s pracovním notebookem, psacími potřebami a dollerem. Batoh se záhy našel, bohužel už jen s pracovními věcmi, a tak jsem přišla o své pastelky, fixy a hlavně můj doller. Jaké bylo překvapení, když mi jej kluci z Doller poslali a já mohla začít psát svůj rok znovu. Kromě toho jsem pár dní hlídala kamarádčinu kočičku Nelinku a užila jsem si pár dní mimo domov.

...Březen...

Mimo domov jsme byli s Tomem i v březnu, kdy jsme si udělali radost do Pardubic a do Hradce, kde jsme navštívili další kavárny z Knihy kaváren. Doporučila bych Vám třeba Pepe Coffee, o jejichž kávu jste si mohli u mě na instagramu i zasoutěžit. Zažila jsem zasněženou Šumavu a s kamarády si vyrazila na sněžnice. Úspěšně jsem absolvovala vizážistický kurz. O to, jaké to bylo, jsem se s Vámi podělila v tomto článku.

...Duben...

To byla jízda! Splnili jsme si s Tomem sen a vydali se za velkou louži do Ameriky. Strávili jsme necelé dva týdny v New Yorku a navštívili jsme i Washington. Byla to cesta, ze které jsme si přivezli spoustu zážitků a vzpomínek, na které jen tak nezapomeneme. Ovlivnilo to samozřejmě i další dění v dubnu, kdy jsem stihla už jen sraz s holkama a objevit Urban Cafe.

...Květen...

Pátý měsíc roku začal tím, že se mé kamarádce narodila dcera Evelínka, a to v den, kdy jsem měla první zkoušku svatebního líčení. S Tomem jsme vyrazili do Plzně na polívkový festival. V Super Tramp Coffee v centru Prahy jsem si dala první espresso tonic, můj oblívený kávový nápoj na léto! Po delší pauze jsem obula běhací tenisky, ale bylo to na dlouho naposled.

...Červen...

Vdali jsme další kamarádku z party. Přečetla jsem Tiché roky od Aleny Mornštajnové, byla to osmá kniha roku 2019. Opět jsem hlídala Nelinku a absolvovala jsem několik vyšetření na OB klinice při cestě za svým lednovým rozhodnutím. Přikývla jsem také nové výzvě v podobě možnosti líčení na karlovarském filmovém festivalu a poslala jsem životopis do Holandska.

...Červenec...

Na začátku července jsem udělala radost hned několika ženám a dívkám, které jsem nalíčila na festivalu ve stánku Dermacolu. Objevila jsem zároveň pár produktů z dílny této české značky, které jsem zařadila do svého kosmetického repertoáru. Absolvovala jsem dvě kola pohovorů na práci v Holandsku. Vdali jsme další kamarádku, shodou okolností ze stejné party, a vydala jsem se na dovolenou do Itálie. Na úplný závěr měsíce jsem letěla na otočku do Amstru na osobní pohovor, který byl úspěšný, a dala jsem výpověď v práci.

...Srpen...

Po předoperačním kolečku jsem se vydala na procházku Prahou a zastavila se s Knihou kaváren v Cafefin na náměstí Jiřího z Poděbrad. Byla jsem mile překvapená, jak příjemné to tam bylo a jaké dobroty tam měli. O týden později jsem už nastupovala na kliniku a můj sen se stával skutečností. Po zbytek měsíce následovala rekonvalescence, a tak jsem byla poprvé s mamkou na houbách, na několika procházkách s Berry a navštívila mě Lenka s Baddym.

...Září...

Poslední měsíc v práci byla náročnější, než jsem čekala. Pomalu jsem odpočítávala dny do stěhování. Na víkend jsme se vydali s Tomem do Holandska za kamarády, což byla taková malá příprava na to, co přijde. Byla jsem na autogramiádě kuchařky od CatandCook. S Tomem jsem si užili prodloužený víkend v Mikulově, ochutnali spoustu vína a nachodili několik kilometrů na procházkách.

...Říjen...

Přestěhovala jsem se do Holandska, nastoupila jsem do nové práce a začala si hledat byt. Vydala jsem se na několik výletů, ochutnala nová jídla a poznala nové lidi. V mém šatníku se objevilo prvních pár kousků velikosti eM a na konci října jsem doopravdy našla byt.

...Listopad...

Byt, do kterého jsem se na začátku listopadu přestěhovala. Nakoupila jsem první vánoční dárky, koupila jsem si letenky na Vánoce domů a začala se těšit, na to, co přijde. Řešila jsem trable s internetovým připojením, zašla s kolegyněmi na sushi a začala si zvykat na nový režim.

...Prosinec...

Začala jsem znovu běhat, na kontě mám lehce přes třicet kilometrů a hlavně chuť k pravidelnému pohybu, který mě nejen baví, ale také mi pomáhá s mojí hlavou a kily navíc. Připravila jsem a nakoupila další vánoční dárky, užila si vánoční večírek i vánoční besídku s kamarádkami. Zvládla jsem odcestovat do Čech s kufrem plným čokolády a kabelkou narvanou sýry. Navštívila rodinu, viděla se s přáteli a nyní se loučím se starým rokem.

Tak, to byl můj rok v kostce. Když se takhle ohlédnu, nejnáročnější byl červen a říjen. Nastalo spoustu změn a řešili jsme trable doma. Na konci roku se ale zdá, že se snad karta obrátila a že už bude dobře. Věřím tomu a vždy, když na to myslím, vzpomenu si na Bridget Jones, která tvrdí, že člověk má na rok odměřený jen určitý počet hoven. Já si myslím, že jich letos bylo za několik let, takže vkládám do roku 2020 velké naděje!

Vám přeji hlavně zdraví, ať Vám slouží, ať se Vám splní Vaše sny a vyplní předsevzetí! Doufám také, že si i v příštím roce najdete čas na můj blog a už nyní se těším na všechny Vaše komentáře!